Přítomné, kteří zaplnili celou jednu posluchárnu Liberecké technické univerzity, přivítali hejtman kraje Martin Půta a švýcarský velvyslanec André Regli. Posluchači, mezi kterými byli přítomni mnozízastupitelé a i většina krajských radních, ocenili snahu švýcarského velvyslance přivítat účastníky konference alespoň na začátku jeho proslovu v
českém jazyce. Účast politické reprezentace kraje je dobrým znamením, že současné vedení to myslí vážně nejen s uplatňováním demokratických principů, ale i s možností zavedení alespoň některých prvků přímé demokracie. Ostatně sám hejtman potvrdil svůj pozitivní postoj k této problematice již v uvítacím projevu a dále pak i ve svých následujících diskusních příspěvcích.
To se však bohužel nedá říci o prvním místopředsedovi senátu Přemyslu Sobotkovi, který ve své přednášce „Demokracie z hlediska České republiky“ zastával nekompromisně přesvědčení, že za jediné správné a pro Česko nejlepší řešení považuje vládu zavedených, renomovaných politických stran. Úlohu občanských iniciativ, zvláště pak co se politického vlivu týká, nepovažuje za přínosnou a toto přesvědčení aplikoval i na nově vzniklé či vznikající politické subjekty. Je to postoj, který pod zorným úhlem volebního debaklu celé ODS ale i samotného Přemysla Sobotky jako kandidáta na prezidentský úřad a neschopnosti největší pravicové strany vyvodit z těchto událostí personální důsledky málokoho překvapil.
V dalším průběhu si přítomní vyslechli přednášku pana Willi Haaga, ministra kantonální vlády St. Gallenu, o systému demokracie ve Švýcarsku, kterou pak po polední přestávce podrobněji doplnil Dr. Corsin Bisaz ve svém příspěvku „Nástroje přímé demokracie a jejich působení ve Švýcarsku“. Za zmínku snad stojí ještě zdvořilý, ale nepříliš podařený pokus švýcarského velvyslance během pódiové diskuse o kladech a záporech politických systémů ve Švýcarsku a v České republice, kterým se snažil relativizovat výpovědní hodnotu o neradostném stavu demokracie v České republice. Bylo mi, ale asi nejen mně, při slovech pana velvyslance poněkud smutno, když se snažil utěšit přítomné tvrzením, že když srovná zdejší stav s poměry třeba v Jižní Americe, tak to nevidí zase až tak pesimisticky…
V průběhu odpolední části si přítomní posíleni obědem vyslechli ještě přednášku profesora Ulricha Schmidta s názvem „Helvetika a čechoslovakismus“, ve které se zabýval modely uspořádání multinárodních států v Evropě. Exkurze do historie vývoje státnosti a demokracie v obou dnešních republikách byla velmi zajímavá a přinesla pro mnohé
účastníky jistě i některé nové informace. Svůj příspěvek zakončil profesor Schmidt vtipnou nadsázkou, ve které prezentoval alternativní podobu symbolu budoucí Evropy. Jednalo se o českou vlajku, v jejímž modrém klínu byl dnešní symbol Evropy, tedy kruh složený ze zlatých hvězd, a do spodní červené části byl vsazen bílý kříž.
Následoval příspěvek Miroslava Bohdálka, projektového manažera, který byl věnován právě problematice angažování
především mladých lidí ve veřejném prostoru a úloze neziskového sektoru ve společnosti. Posledním vystupujícím byl pan Benedikt van Spyk, který zastává funkci státního kancléře kantonu St. Gallen. Ve svém příspěvku se zamýšlel nad
budoucností a výzvami demokracie obecně. Po každém vystoupení následovala (podle časových možností) alespoň krátká diskuse, která – jako ostatně celá konference – byla kompetentně a příjemným způsobem moderována vedoucím právního oddělení Krajského úřadu Jiřím Němcem.
Mé dojmy z této akce jsou veskrze pozitivní a jsem přesvědčen, že podobných akcí by mělo být více. Možnost dozvědět se něco o způsobu fungování společnosti a mocenských mechanismů v jiných vyspělých státech, jejichž vývoj nebyl na více než čtyřicet let brutálně přerušen komunistickým experimentem či chcete-li „diktaturou proletariátu“, považuji pro občany této země za naprosto zásadní. Informovanost o tom, jak věci mohou fungovat lépe, je prvním předpokladem pro jakoukoliv změnu. Můj dík patří tedy švýcarskému velvyslanectví a pak především vedení Libereckého kraje, které celou akci zorganizovalo.