Body jednání předložené vedením města byly naopak vždy schváleny pohodlnou většinou menšinové koalice. Ve světle této skutečnosti se jeví návrh klubu ODS na ukončení zasedání zastupitelstva ve 22.00 jako smysluplný a pragmatický. Jsou li všechny body předjednány a způsob hlasování dohodnut v rámci této menšinové většiny, bylo by skutečně ztrátou času vést diskuse k jednotlivým bodům jednání při zasedání zastupitelstva.
Je obdivuhodné ale zároveň až téměř nepochopitelné s jakou vytrvalostí se zastupitelé ZpL snaží přinášet argumenty, o kterých se domnívají, že by mohly přeci jenom některé zastupitele koalice přimět k hlasování podle jejich svědomí. O tom, že nikdo z vládnoucích jejich argumenty ani slyšet nechce, protože vše je již stejně rozhodnuto, svědčí i zvýšený počet návrhů k ukončení diskuse, z nichž většina byla i vzápětí odhlasována. Jedná se zřejmě o novou strategii vedení, která nahrazuje onu neblaze proslulou „Jak dlouho to necháme ještě běžet?“
Je zcela nesporné, že každá diskusi dospěje dříve či později do bodu, kdy je již jen znovu opakováno vše, co nejméně jednou zaznělo, aniž by se k těmto argumentům přidalo něco nového. Možnost podání návrhu na ukončení diskuse je tedy jistě legitimní. Jinou otázkou ovšem zůstává, kdo objektivně posoudí, zda tento okamžik právě nastal. Pokušení zneužít tento nástroj k umlčení nepohodlných argumentů je zřejmě velice silné. Praxi, kdy je diskuse okamžitě po prohlasování návrhu bez ohledu na všechny již přihlášené ukončena, považuji jednoduše řečeno za neakceptovatelnou. Není rozhodující, zda toto je či není v souladu s jednacím řádem. Tento postup je jak z obecně morálního tak i obyčejně lidského hlediska pouze výrazem zbabělosti a neschopnosti se vyrovnat s argumenty opozice. Navíc dává vládnoucí většině do rukou možnost ukončit diskusi z pozice síly vždy, když se jí stanou otázky opozice nepohodlné . Za fair bych považoval nechat domluvit alespoň ty zastupitele, kteří se do diskuse přihlásili ještě před podáním návrhu na ukončení rozpravy. Ale kdeže jsou na žebříčku hodnot současného vedení nějaké zásady fair play. Zdá se, že vedení radnice by nejvíce vyhovovalo, kdyby jednací řád umožňoval prohlasovat i zákaz vstupu některých zastupitelů do jednacího sálu.
Smutné na této skutečnosti je pak především fakt, že se této frašky aktivně zúčastňují i zastupitelé, kteří podle mého názoru nemají vůbec zapotřebí, aby účinkovali v rolích trapného komparsu na tomto nedůstojném jevišti.
Tento týden jsem zahlédl v novinách kreslený vtip, který reflektoval aktuální situaci po zveřejnění odposlechů telefonátů mezi Bémem a Janouškem a „vyšetřování“ Janouškovy dopravní nehody.
Na lavičce v parku sedí pán a čte noviny. Text pod kresbou:
„Já jsem optimista. Základním předpokladem očisty politiky je nasrat lidi.
A tady vidím velikou snahu…“
Na konec tedy zbývá ještě zodpovědět otázku ze záhlaví článku. Je něco nového v jednání libereckých zastupitelů? Správná odpověď na tuto otázku, jak to tak často bývá, je ano i ne. Závisí to na stanovisku pozorovatele. Pesimista by jistě byl přesvědčen, že je vše při starém a spíše horší. Já osobně sdílím optimismus autora výše citovaného textu. Liberecká politická garnitura drží v tomto ohledu s našimi nejvyššími politickými představiteli v Praze směle krok a doba, kdy obdrží účet za svoji aroganci vůči občanům tohoto města se nezadržitelně blíží.