Dále je nutno zohlednit ještě nejdůležitější názor (od plných 83% respondentů), podle kterého jsou všechny stávající strany zkorumpované. Nyní postavme proti těmto číslům výsledky volebních preferencí podle výzkumu STEM také ze září 2013, který říká, že právě ony zkorumpované a o názory voličů se pranic nestarající stávající politické strany by získaly 146 mandátů, což je téměř tříčtvrtinová většina v budoucím parlamentu. Člověk nemusí být ani psychiatr, aby mohl s klidem říci, že to je diagnóza jak vyšitá.
Tím se dostávám k zásadní otázce: Co s tím uděláme, milí ovčané? Zvolíme si za naše zástupce opět příslušníky stávajících stran, kteří se nás nyní snaží samozřejmě přesvědčit o tom, jak se z vlastních chyb právě nyní před několika dny poučili, jak se polepšili a očistili od svých kmotrů a teď, právě teď poprvé po dvaceti letech už opravdu proti té korupci budou bojovat, nebudou krást, budou řešit všechny palčivé problémy společnosti, přidají do všech resortů finanční prostředky, vytvoří pracovní místa, budou podporovat drobné podnikatele, zachrání zdravotnictví, zkvalitní školství, postaví nové dálnice a ještě přitom všem stačí snížit státní zadluženost. Přesně podle toho, co chce kdo slyšet…
Před minulými parlamentními volbami koloval po internetu text Jiřiny Šiklové s názvem „Několik vět 2009“. http://usti.blog.cz/0911/nekolik-vet-vystihujicich-stav-ceske-spolecnosti-v-lete-2009 Tento text je dnes aktuálnější než kdykoli dříve.
Na zasedání jednoho nejmenovaného grémia, kterého jsem se nedávno zúčastnil, se rozpoutala diskuse o tom, kdo bude koho volit. Postoj jednoho účastníka ve mně vyvolal pocit hluboké frustrace. Jeho odpověď zněla: No to je jasný, že socany, jsem přece socan!“ Od někoho z přítomných zazněla udivená námitka: „Tady v Liberci a ty budeš volit socany?“ Odpovědí mu bylo jen rozpačité pokrčení ramen…
K tématu koho volit, či koho nikoliv, se vyjadřovat nechci. Kdo mě zná, ví, kde názorově stojím. Pro všechny ostatní, kteří se s mojí volbou nemohou z jakéhokoli důvodu ztotožnit, mám pochopení a kojím se přitom nadějí, že tentokrát se již snad nenechají opít rohlíkem, tak, jak se jim to stávalo každé čtyři roky v uplynulých dvaceti letech.
Kdo stále ještě nepochopil, že cesta z tohoto marasmu vede pouze přes okamžité odstranění od moci prakticky všech politiků, kteří této zemi vládli v uplynulých letech a kteří představují zhoubný nádor naší společnosti, ten nepochopil zhola nic. Musím ovšem zároveň přiznat, že výsledek nedávné prezidentské volby mě bohužel nenaplňuje žádným optimismem. Skutečnost, že si ovčané zvolili za svého prezidenta člověka, který stál spolu s Václavem Klausem u zrodu opoziční smlouvy a tím prakticky jednoho ze dvou největších viníků dnešní situace, svědčí vedle již zmíněné schizofrenie ještě o pokročilém stupni Alzheimerovy choroby u velké části obyvatel této země…