„To, že si překupníci udělali z nakoupených pohledávek byznys, je normální stejně tak, jako jiní si udělali byznys ze stovek kilometrů nejdražších dálnic v Evropě, z těžby uhlí, výroby energií z obnovitelných zdrojů, dodávek vody, likvidace odpadu – takový už nynější svět je.“
Toto není pokus o obhajobu nějakého zástupce tzv. inkasních společností, které skupují pohledávky v řádech sta korun, aby z nich „zcela legálním“ způsobem vygenerovaly sumy v řádech až desetitisíců. Je to citace z dopisu rozhořčeného tajemníka České advokátní komory. Ponecháme-li pro zjednodušení stranou podle mého názoru již dostatečně pervérzní skutečnost, že se dnes zcela legálně může kšeftovat i s dluhy, pak je asi na výše uvedeném stanovisku ČAK nejvíce fascinující absolutní absence jakéhokoliv smyslu pro právo ve smyslu spravedlnosti.
V obecném povědomí je sice poměrně dobře známa historka o studentech práv, kterým profesoři hned na jedné z prvních přednášek vštěpují onu pověstnou větu o tom, že právo není prioritně o spravedlnosti, ale tento výrok pana Ladislava Kryma je přeci jen trochu silné kafe. Je zarážející a poměrně překvapivé, že pan Krym považuje na jedné straně Čechy za podvodníky a zloděje, kteří jezdí zadarmo v tramvaji, telefonují na úkor zaměsnavatele, neplatí složenky a vůbec oplývají hluboce zakořeněným socialistickým vztahem k majetku druhých – čti kradou kde mohou, na straně druhé nepovažuje za nikterak závadné vytváření 500 – 700% zisků za pár minut rutinní činnosti.
Pokud by pan Krym pouze zastával názor, že právo není přeci o spravedlnosti a dokud zákon umožňuje advokátům tyto nehorázné sumy účtovat, pak je vše v pořádku, asi by mě to zase tolik nepobuřovalo. O tento dojem se snaží ke konci dopisu, kde zmiňuje možnost, učinit drobnou úpravou zákona těmto praktikám přítrž. O skutečnosti, že je pro některé členy ČAK i špatný zákon cennější, než jakákoliv spravedlnost, svědčí i četné případy podání vymáhacích žalob na již dávno promlčené dluhy… Spoléhají přitom na to, že soudy nemohou a ani nesmějí vznik pohledávky při vydávání platebního rozkazu detailně posuzovat.
Z vyjádření pana Kryma je ale bohužel zřejmé, že i on sám si je vědom toho, že se zde jedná o prachobyčejné okrádání lidí. Je to patrné z formulací o tunelování veřejných prostředků při stavbě nejdražších dálnic v Evropě, získávání ekologické energie, dodávek vody, likvidace odpadů atd. Vše završuje povzdechem, že nynější svět je již takový- čti kradou všichni, proč by nemohli tedy i advokáti…
Stále nové a nové kauzy okrádání, podvodů, násilí a všudypřítomné korupce svědčí o masivní ztrátě smyslu pro spravedlnost a hlubokém morálním propadu a to především u vysoce postavených osob veřejného života, průmyslu ale i mezi akademiky. Zbývá jen naděje, že snad alespoň ten obyčejný řadový občan bude schopen si v budoucnu udržet určitý minimální morální standard jako bázi pro ozdravění celé naší společnosti.